|
|
Ekonomická sladěnost České republiky s eurozónou ve světle finanční krize
Hájek, Jan ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá charakterizací sladěnosti České ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V první části je popsána teorie OCA, která je základním teoretickým východiskem analýzy obsažené v této práci. Ve druhé části je zkoumána cyklická a strukturální sladěnost s využitím přímých ukazatelů sladěnosti v podobě korelačních koeficientů vývoje HDP, průmyslové produkce, inflace a úrokových sazeb. Obdržené výsledky ukazují na dostatečnou úroveň synchronizace, dopady finanční krize synchronizaci také spíše napomohly. V třetí kapitole jsou diskutovány argumenty pro a proti sladěnosti, poté je zkoumána vzájemná závislost obou celků. Za předkrizové období je objeveno časové zpoždění dvou čtvrtletí českých temp růstu HDP za eurozónou. V úplném závěru je přepočítán OCA-index pro Českou republiku, hodnota OCA-indexu pro ČR je nejnižší ze všech sledovaných zemí.
|
|
|
Ekonomická sladěnost České republiky s eurozónou ve světle finanční krize
Hájek, Jan ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá charakterizací sladěnosti České ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V první části je popsána teorie OCA, která je základním teoretickým východiskem analýzy obsažené v této práci. Ve druhé části je zkoumána cyklická a strukturální sladěnost s využitím přímých ukazatelů sladěnosti v podobě korelačních koeficientů vývoje HDP, průmyslové produkce, inflace a úrokových sazeb. Obdržené výsledky ukazují na dostatečnou úroveň synchronizace, dopady finanční krize synchronizaci také spíše napomohly. V třetí kapitole jsou diskutovány argumenty pro a proti sladěnosti, poté je zkoumána vzájemná závislost obou celků. Za předkrizové období je objeveno časové zpoždění dvou čtvrtletí českých temp růstu HDP za eurozónou. V úplném závěru je přepočítán OCA-index pro Českou republiku, hodnota OCA-indexu pro ČR je nejnižší ze všech sledovaných zemí.
|
|
|
Exchange Rate Dynamics and its Effect on Macroeconomic Volatility in Selected CEE Countries
Audzei, Volha ; Brázdik, František
Chceme-li pochopit potenciál pro vytváření optimálních měnových oblastí, je důležité zkoumat původ makroekonomické volatility. V této práci se zaměřujeme na příspěvek kurzových šoků k makroekonomické volatilitě ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Relativní příspěvek kurzového šoku vzhledem k příspěvku ostatních šoků nám umožňuje vyhodnotit, zda-li je kurz zdrojem volatility, nebo v souladu s teorií působení šoků tlumí. Rozklady volatility chyby predikce jsou založeny na strukturálním modelu VAR pro dvě země, který je identifikován pomocí znaménkových restrikcí. Pomocí těchto rozkladů identifikujeme skupiny zemí s převažujícím příspěvkem symetrických šoků a s výrazným příspěvkem šoků do reálného kurzu. Obecně platí, že výsledky pro všechny zkoumané země ukazují, že reálný kurz tlumí šoky. V některých zemích zjišťujeme významný vliv symetrických měnově politických šoků na vývoj reálného kurzu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Sources of Asymmetric Shocks: The Exchange Rate or Other Culprits?
Skořepa, Michal ; Komárek, Luboš
V této práci zkoumáme a kvantifikujeme příčiny asymetrických šoků projevujících se jako střednědobé změny reálného měnového kurzu (RER). Nejprve rozebíráme zdroje asymetrických šoků způsobujících variabilitu RER a diskutujeme roli RER coby veličiny, která vytváří šoky. Poté na základě dat pro skupinu 21 vyspělých ekonomik a ekonomik v pozdní fázi přechodu k tržní ekonomice odhadujeme, do jaké míry lze střednědobou variabilitu bilaterálního RER vysvětlit různými fundamentálními faktory. Za použití bayesovského průměrování modelů zjišťujeme, že z dvaceti dvou zvažovaných faktorů je u čtyř druhů odlišností v rámci daného páru ekonomik pravděpodobné, že jsou součástí skutečného modelu, a to sice u odlišností v oblasti (i) finančního rozvoje, (ii) růstu důchodu na hlavu, (iii) nezávislosti centrální banky a (iv) struktury ekonomiky. Regrese založená na těchto čtyřech faktorech indikuje, že tyto faktory vysvětlují zhruba třetinu chování tříleté variability RER pro celý vzorek a téměř polovinu pro reálné kurzy, kde jednou z měn je euro. V rámci logiky našeho přístupu platí, že zbylá část celkové variability představuje odhad vlivu samotného trhu s cizími měnami (společně s vlivem fundamentálních determinant cenových hladin a nominálního kurzu nezachycených použitými regressory).
Plný text: PDF
|
|
|
Jednotná evropské měna a ČR - výhody, nevýhody a míra připravenosti
Trubačíková, Romana ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Tato práce se zabývá mírou připravenosti České republiky na přijetí eura, a to jednak z pohledu plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií, ale také z pohledu reálné konvergence ČR s Eurozónou. V práci jsou dále řešeny potenciální výhody a nevýhody spojené s učiněním tohoto kroku. Práce následně analyzuje dopady zavedení eura na Slovensku na jednotlivé ukazatele. Závěrem je zmíněn problém současné dluhové krize Eurozóny, která má významný vliv na rozhodování o termínu přijetí eura Českou republikou.
|
|
| |
|
|
Is common fiscal policy an essential condition for the functioning of the optimal currency area?
Fehér, Richard ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vyrovnávacím mechanismem, které by měly zmírnit dopady asymetrických šoků v měnových oblastech. Podle teorie optimálních měnových oblastí (OCA) byla sledována synchronizace hospodářských cyklů, která je důvodem vzniku asymetrie. Primárně bylo zaměřené na funkčnost vyrovnávacích mechanismů v rámci zemí Hospodářské a měnové unie (EMU), neboť dopady nedávné krize ukázaly, že tyto mechanismy nefungují dostatečně. Jedním z možných důvodů je i skutečnost, že v EMU neexistuje sdílení rizik přes fiskální transfery. Proto se práce věnuje fiskální politice v rámci eurozóny, její možným reformám a nabízí koncept fiskálního federalismu, jako jednoho z možných modelů konstrukce fiskálního systému v rámci EMU. Sledovali jsme jak se fiskální systémy v USA, Austrálii a Kanadě chovali během krize a čím by mohly být inspirací pro případné reformy v EMU.
|
host ::
RSS.